Kostel v Hati

Původní dřevěný kostel včetně zvonice z počátku 16 století stál pravděpodobně na stejném místě jako nynější. Jeho oltář byl zasvěcen Panně Marii. Velkou událostí pro Hať bylo vybudování nového farního kostela. Postavila jej opavská jezuitská kolej, jíž šilheřovické panství a tedy i Hať v té době náležely. Kostel byl postaven v barokním slohu z kamene a dobře pálených cihel. Historikové usuzují z letopočtu vyrytého do kamene za hlavním oltářem, že kostel byl postaven v roce 1731. Doposud to byl jediný doklad, od kterého se odvozovalo datum výstavby haťského chrámu. Našemu P. Janu Svobodovi se podařilo získat zajímavý dokument z premonstrátského archivu v Praze na Strahově. Jde o latinský psaný rukopis sg. DC II 5, obsahující Výtah z dějin opavské koleje Tovaryšstva Ježíšova k roku 1731, v němž se píše: ‚Haťský kostel byl od základů až po klenbu vystavěný a ve své stavbě dokončený především na naše náklady.‘ Zasvěcen byl svatému Matouši. Jeho půdorysné rozměry jsou: 31m délky a 13,3m šířky lodě. U věže, která je přistavena z jižní strany, pak měří 15,4m. Zvony ve věži pocházejí z původního dřevěného kostela. První zvon má průměr 105cm a nápis ‚Jesus-Maria‘. Druhý má průměr 81cm s nápisem ‚Joanes-Mathaeus-Marcus-Lucas‘. Kromě toho je na obou nápis ‚O, rex gloriae, veni cum pace‘(O´ slavný králi, přijď v pokoji). Pod věží se nachází sakristie. Na kůru našly své místo varhany s deseti registry a na vnitřních zdech chrámu jsou zavěšeny obrazy křížové cesty s 14 zastaveními.